Že poslední týden školy bude tak emočně intenzivní to jsem asi trochu čekala. Loučení s naší kolejí, našim pokojem a hlavně skleníkem, do kterého jsem zamilovaná poslední 3 roky (sorry Connore)!
Během celého týdne jsem se snažila si postupně balit, ale stejně jsem nakonec balila až den před odjezdem. S Tie to vypadalo na dobré cestě. Už jsme spolu prohodily pár slov a nebylo to jen míjení se na pokoji.
Povinnosti prefekta jsem poslední týden dost flákala, ale přece jen jsem se snažila naslouchat druhým a poradit jim. I Sebovi. Ze začátku našeho rozhovoru to vypadalo, že se změnil, že se chce změnit. Ale pak začal takový ty sladký řečičky, na který mě minule dostal. Tentokrát jsem se nenechala zlákat, i když mě ve sklepení políbil, odtáhla jsem se. Od té doby si neodpustí při každé příležitosti do mě narazit.
Poslední sázení na škole jsme si fakt užili. Společně s Raven a Stuím jsme osázeli profesorce Ramoth místnost vedle její učebny. Takovou oázu klidu. Trochu se mi to sázení vymstilo, když jsem si nenasadila na kaktus rukavice. Aisha mi většinu trnů vytahala na koleji, ale i přesto všechno se ruka zanítila a já skončila na ošetřovně. Zase a naposled. Za poslední školní rok jsem tam jako doma. Naštěstí vždycky narazím na Stua a ten je velmi pečlivý. Možná mu po této návštěvě nezůstane monokl na paži. Strašně ta desinfekce štípala a já zatla zuby a smáčla mu ruku.
Také jsem oslavila se Stuím poslední letní slunovrat (Midsommar) na hradě a moje narozeniny v jednom. Pletli jsme květinové věnečky a koukali na mraky na obloze.
Školní pohár vyhrál Zmijozel. Na poslední večer naplánovala Alice poslední mrzi párty. Posilněny alkoholem jsem si měla s holkama, co říct. Byly jsme tam jen tři - já, Tie a Alice. Pak mě napadlo jít se projít po hradě naposledy po tmě. Holkám se nechtělo a já vyrazila sama. Neměla jsem to dělat. Když jsem se totiž vrátila seděla tam jen Alice a přiznala se, že řekla něco Tie, co neměla. Tie s náma o tom nechtěla mluvit a zdrhla za Leonem.
Ráno jsem se naposled šla rozloučit se skleníkem a s naší kolejní zahradou. Bude mi to všechno chybět. Naposledy jsem objala Connora v naší spolce (jakože na škole :D). A společně s ním jsem zamířila ke kočárům. Po cestě jsem vrátila odznak do bedničky profesorky Mang. Konečně svobodná!
Jako již tradičně pršelo. Letos jsem ve vlaku seděla pouze s Elenou, se kterou jsem měla v plánu se ubytovat v Kotli. Tie totiž odjížděla hned z kraje léta na dovču. Ubytovat v Kotli se nám nepodařilo, protože mu velí Regiment a ubytuje jen ty, co je budou podporovat. Taková drzost! V Kotli jsme narazila na Noaha a vyčinila mu, že se nepřidal na párty a společně s ním a Riverem jsem zamířila na něco dobrýho do pekárny na Příčný. Tam jsem jim navrhla přespávačku v jeskyni v Portsmucku na ostrově, kterou zbaběle zamítli. Takže i já jsem se musela nakonec vydat za rodičema. Rádi mě viděli.
Druhý den prázdnin jsem se byla kouknout na farmě a také se konečně ubytovat. Trochu jsme s El bloudily (trochu víc) a skončili nakonec v penzionu v Malém Vislánku, který vede jakýsi Zac. Měl vizitku na košili a byl docela pěkný, ale na Ashe nemá. Trochu se bojím, jestli ho potkám. Také mi napsala Lily, která se těší na setkání a já se taky těším až se zase uvidíme.
Toto léto bude jiné. Už se nebudu po něm vracet na hrad, ale snad někde pracovat.
Malý bonus pro všechny milovníky zeleně! Tak to vypadalo, když byla Am na hradě. Jedná se o propracovaný systém využití každého místa na koleji pro květináč. Při stěhování květináčů nebylo ublíženo žádné květině. Mrzimorčatům jsem nepřivodila žádné trvalé následky z příliš velké dávky zelené barvy.
Komentáře
Okomentovat