Údálosti nabrali rychlý spád

 A je to tu deníčku! Konečně jsme se zas k tobě vrátila. Proto ti tu shrnu naráz více informací. Jak vidíš, vrátila jsem se až teď v novém roce! Ano. Plyne to velmi rychle na hradě.

Halloween byl skvělý! Začalo to hned ránem, kdy jsme si prošli stezkou o opeře Fantom Opery! Byla to paráda. Večer pak byl přichystaný taneční ples. Ten jsem si s Tie, Eleanor, Timmym a Tomem moc užili. Ukázal se i Marcus. 

Ve škole se mi jakštak daří deníčku. Akorát loni jsme byli zahlceni esejemi a letos snad ještě ani žádná nebyla zadána. To mě trošku štve. Nemůžu tak moc aktivně sbírat body pro kolej.

Timmy se stal naším třetím rytířem u vchodu do spolky! Normálně nás převez. Vůbec jsem ho nepoznala, dokud nepromluvil! S Timmym a Tomem je vždycky sranda a pozvedávají nám náladu.

Před Vánocemi jsem byla zaměstnána myšlenkami na nějaké speciální dárky, ale hlavně také přípravou a psaním básničky pro profesory. Ano deníčku, píši v množném čísle, neb si to zaslouží oba dva. Jak pan Perry tak pan Hamilton, který k nám mluví prostřednictvím svého obrazu. Nápad uspořádat pro ně děkovnou akci se zrodil v hlavě Tie už na začátku školního roku.

Oslava se moc vydařila. Tie korigovala celou akci. Společně s ní jsme u paní profesorky Tyler vyrobily řetězy, vyzvedly dort a uvařily čaj, který zajistila Aisha. S ostatními jsme pak vyzdobili spolku a Nathan, který nevím, kde se vůbec vzal zajistil to, aby Perry akutně a rychle přišel, protože jsme spolku vytopili! Ale jen jako deníčku. Kdybys viděl překvapeného Perryho s hadry, tak by jsi se určitě taky moc nasmál.

Speciálně pro něj Tie objednala bezlepkový dort, taky hromadu hermelínů a kremrolí. Byla to prostě párty se vším všudy. Předali jsme i originální dárek. 


Pan Perry se rozhodl přečíst i moji básničku! Ještěže to nechtěl po mě, asi bych nebyla schopna slova. Moc se mu líbila, teda alespoň to tvrdil. Večer zakončil pohádkou, prý byla mudlovská, pro mě teda neznámá. 

A protože se jídlo nestihlo všechno sníst odnesl ho k sobě do kabinetu,  a pak nás svolal rozhlasem. S Tie jsme si šli pochutnat. Taky se tam objevila profesorka Hatfield se synem a Adaline, která teda jen nakoukla. Asi to vyznělo v rozhlase, že kdo má hlad, ať se staví :D

Události pak nabrali velmi rychlý spád. Prasinky byly téměř zničeni a hodně lidí z vesnice umřelo. Prý za to můžou runy, které byly na začátku roku u nás na hradě objeveny. Taky jsem psala našim domů a ti po ujištění paní ředitelky, trvali na tom, že je v Bradavicích bezpečno a ať zbytečně necestuji a zůstanu tam.

Taky se při vánočním zdobení nepoužívala velká kouzla a zdobilo se ručně. Byla to zábava! Společně s profesorkou Tyler jsme zdobili vstupní síň a velkou síň. Pak s panem kolejním Aquamarinem, kterého jsme snad za tento školní rok viděla poprvé, naši společenskou místnost. Do rána se taky objevili mašličky i u nás na pokoji. 

Dárky jsem nakonec z části nakoupila na trhu a dala do beden. Na trhu jsem potkala Tie a se zájem jsme sledovaly rybičky. Nakonec jsme koupily akvárko a darovaly ho našemu panu profesorovi. Bohužel bylo tak velké, že jsme nedošáhly dovnitř a doufaly, že rybičky nechcípnou. :D Nechcíply. Později se akvárko objevilo u nás ve spolce.

Dárků jsem překvapivě dostala dost. Hodně mě dostal ten od Toma, který rafinovaně dárky položil do spolky ke stromku. A taky mi přišla fotka z výletu s Hamiltonem a celou partou lidí, co tam byli.

*místy jsou slova rozpitá*

Nathan letos nezůstal na hradě, a tak jsem celé Vánoce slavila ve společnosti ostatních mrzimorčat, hlavně Tie. Poslední dobou Nathana nevídám vůbec. Tie je vždy na trní, když ho uvidí a později velmi nešťastná, když se věnuje někomu jinému a nás pomale ani nepozdraví. Co si doprčic udělali? To stále moc nechápu.

I taková situace nastala na charitativní akci na Silvestra, kde se vybírali peníze na podporu Prasinek. Tie byla zase smutná. Byla aukce a tombola. Vzduchem létali obří cifry za věci v aukci. V tombole byly zajímavé ceny a já vyhrála pěkný náhrdelník. Škoda, že né ty květináče, které by se hodili. O Vánocích jsme dostali spoustu semínek  na zasazení. 

Trochu mě na galavečeru mrzelo, že nebyl prostor si zatancovat. Večer pak jsme slavnostně na zahradě kotle odpočítávali čas do nového roku. A bylo to tu! Nový rok! Tie mi skočila kolem krku! Dlouho jsme se objímali, a pak všem přáli nový rok. Pak už byl čas odletaxovat se zpět do Bradavic. Na pokoji mi Tie děkovala, že jsme její kamarádka. Tak to je snad jasný ne? Deníčku! Trávím s ní hodně času. Tak asi jako loni s Nathanem. Ale kde je mu konec, když ho chceme alespoň pozdravit? Ještěže je tu Tie a prváci!




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co již bylo napsáno za prvák do deníku

Průvodce a vrzající parkety

Léto dvacet dvacet