Země + Voda = Bahno

 Naposledy vlakem na hrad. Divný, co deníčku? Taky si myslím. Kouzelnické dráhy během léta zamakali na vlaku a je jinej. Hezčí. Nemáme své prefektské kupé, ale i přesto jsme se s prefekty sešli. Teda s některými. Konečně jsem po dlouhé době viděla June! Společně jsme pak procházeli vlak, zatímco Tie s Leonem hledali babku cukrářku. Kdo ví, jestli ji vůbec hledali! Cestou na hrad Connor uklouzl a rozmázl se do kalužiny. Tie poznamenala, že je ráda, že není jediná.

Zařazování proběhlo rychle. Možná to bylo tím, že starého profesora nahradil mladší kloboučník Parker. Máme 3 nové jezevce - Misty, Davida a Jordana. Celá slavnost i hostina běžela tak jako obvykle. Moc jsem ji nevnímala a byla tak trochu mimo. Probraly mě až kytičky na koleji, které vypadaly, že je profesorky zalily. (Že byly některé přelité jim říkat nebudu, jsem ráda, že žijou. Kytky i profesorky.) Mang nás s Alice jako druhým prefektem pověřila barvením nového oblečení pro prváky. Alice je prefekt! Jsem fakt slepá, když jsem si toho nevšimla hned v kočáře. To už je to se mnou tak zlý?

Víš, jak jsem ti minule psala, že mě trápí jistá prvanda - teď už druhačka a nejen tohle? Rozhodla jsem se to řešit a odvedla si Connora stranou do naší spodní spolky. A tam to na něj vysypala  a trochu se i sesypala. Se slzami v očích jsem opouštěla Connora s tím, že dávám našemu vztahu ještě šanci a je jen na něj, co s ní udělá. 

Pohledy jezevečků a hlavně Tie, co se stalo jsem přešla s tím, že se NIC nestalo, a odešla z koleje do skleníku. Vůbec se divím, že jsem tam trefila a hlavně na nikoho nenatrefila. Zde jsem se trochu uklidnila a pozalívala kytky. Zpět na kolej jsem šla přes nádvoří a nechala se smáčet deštěm. V ten moment mi bylo jedno, že je i po mé prefektské večerce, jsem v huňatém jezevčím overalu a že mě může klidně chytit některý z profesorů. A vůbec mě netrápilo, že jsem celá od bahna.

V noře jsem si sedla na spacák a všechno vyklopila Ai. Nechtělo se mi o tom moc mluvit, ale tak nějak to ze mě vypadlo. Něco jsem si nechala pro sebe a odešla spát v tom zabláceném overalu. Ráno mi to nedalo a nechala jsem jeden vylisovaný kvítek Connorovi na spacáku. Byla to zvláštní noc. Ani parkety nevrzaly.

Prváci byli tak nadšení z nového prostředí, že jsme vyrazili na obhlídku hned před obědem. Alice šla s náma a já se tak nemusela bát, že někde zabloudíme. Nezabloudili jsme. Šel s námi i Ocásek.

Nakonec jsem mu kývla i na venčení Jacka po obědě a šli jsme ven. Pozorovala jsem Jacka, zatímco on ze sebe sypal jednu omluvu za druhou. Jeho monolog občas přerušil Dlaždičoun, kterého asi chová Leia. Po večeři mě vytáhl na pozorování hvězd, které nebyly vůbec vidět. Obloha byla zakaboněná. Tak jindy. Znovu s ním. Takhle jsem si začátek nového roku nepředstavovala. Bude určitě líp. Věštba se neplní...