Jen kamarád

První, co jsem udělala po znovu vybalení v Kotli, bylo to, že jsem šla zaklepat na Connora. Ten asi taky odjel za rodičema nebo trávil  konečně čas s kamarády, protože mi nikdo neotevřel. A tak jsem si objednala večeři u Trewise jenom pro sebe. Kotel zel prázdnotou a mohla jsem si večeři v klidu vychutnávat.

Deníčku, vzpomínáš ještě na toho mladíka - muže v nejlepších letech, který si myslel, že jdu na brigádu?  Tak ten nakonec po návratu od našich večeřel se mnou. Nebylo to poprvé, co jsem byla blízko v jeho  společnosti. Zapomněla na starosti a užívala si večer. Zjistila jsem, že si chodí do Kotle tak trochu odpočnout a rozhodně ne s cílem opíjet studentky, jak sám podotknul. Do postele jsem se dostala až někdy po půlnoci s jeho autogramem na ruce, kdybych mu měla potřebu napsat. To kdyby věděla Tie, ta která mě varovala na začátku léta před cizími lidmi. Je vůbec ještě cizí? Mám jí to vůbec říkat? Ale vždyť se vlastně nic nestalo a nestane. 

Dalších několik dnů jsem byla zase ve svém živlu a chodila sbírat bylinky, které kvůli nedostatku deště letošní léto moc nerostou. To se změnilo v den, kdy jsem se rozhodla, jít se vykoupat. Andy sliboval, že někdy půjde taky, ale spíš to vypadá, že se rozhodl strávit nějaký čas ve společnosti zvířátek. Nakonec jsem sama nešla. Přidal se můj nový kamarád. Dokonce koupil i pizzu! Stejný nápad s koupačkou měli také Lily se Stuem, kteří na pláž v Portsmucku také dorazili. Kdo by to tušil, že když začne pršet, bude tam narváno. Nevím, kdo z nás byl více zaskočený. Lily se Stuem se rozhodli nezůstat. Naštěstí.

Každopádně voda v jezeře byla studená, i když se z ní kouřilo, a já do ní stejně vlezla aspoň na chvilku. A on vlezl za mnou. Zabalená ve dvou osuškách jsem drkotala zuby na břehu ještě pěknou chvilku. Pak už bylo teplo. V jeho bundě jsem dojedla pizzu a koukali jsme na hvězdy. Ze souhvězdí znám jen Velký vůz a to díky profesorovi Aquarinovi. 

Není divné, že táta od rodiny tráví čas s někým jiným? I na to jsem se ho ptala. Ale stejně jako na všechno jiné měl i svůj pádný argument. Možná jsem jeho vysvětlení úplně nepobrala, ztracena v jeho objetí.

Bylo mi s ním fajn. Tak jako kdysi s Natem na hradě. Možná právě protože mi chybí můj kamarád, trávím čas s cizím. Úchyl to nebude. Kdyby mě chtěl zamordovat, tak už by to měl tolik příležitostí to udělat. Třeba v tom lese, přes který jsme šli už hodně pozdě v noci.

Měla bych to říct Connorovi. Neměl by se taky on zajímat o mě? Možná je jen moc zaneprázdněn svojí stáží.