Zkoušky a zase zkoušky

 S Tie se to všechno vyřešilo. Poplakaly jsme si obě vedle sebe v pokoji. Taky jsem se dozvěděla pár nových informací, které ti deníčku nechci říkat. Ten den jsem se rozhodla, že si na sovu opět zahraji a zamířila k Andymu. Oboustranná výměna názorů vyústila v to, že jsem zůstala u něj zavřená na pokoji a on si klidně odešel! Naštěstí to netrvalo dlouho a vrátil se. Nakonec jsem odcházela i s pivem. Takže trochu výhra. Myslíš, že bych měla dát na radu profesorky Mang - vypít a jít spát? Neudělala jsem to a hádej, co deníčku. Nechala jsem zbytek piva za rulíkem ve spolce. Tak doufám, že ho tam někdo do září nenajde.

Zkouškový týden jsem začala hned v pondělí obranou. Teorie nebyla nijak zrádná, ale v praxi jsem se přesvědčila, že trénuji poslední dobou málo. Ale rozhodně to není tím, že bych běhala za klukama. Tie ten den hodně kašlala a vypadalo to, že na ní leze nějaký moribundus.

Druhý den ráno mě čekal na stole lístek, že musela odejít na ošetřovnu a že doufá, že mě nevzbudila. Proč mě ale nevzbudila, když se jí přitížilo? Na bylinky jsem nešla úplně spokojená. Bála jsem se o ni. Bylinky bych napsala i po slepu, takže se tragédie nekonala. Večer jsem Tie poslala košík s ovocem a doufala, že jí tím pozvednu aspoň trochu náladu.

U středeční zkoušky z tvorů jsem se zapotila, ale profesorka mě potěšila a dodržela svůj slib. To jsem, ale nevěděla, že se večer zapotím víc. El na mě naléhala, že jim musím vyložit karty, když už jsem je OMYLEM vzala. A tak jsme večer na místo obchůzky strávila ve společnosti El a Leona a pokoušela jsem se jim vyložit karty.  A asi docela úspěšně. Předpovědi byly příznivé.

Ve čtvrtek jsem tak jasno dala bez mrknutí oka a navíc jsem zapsala poznávačku, která teda nebyla určená pro mě, ale co. Odpoledne jsem společně s Ali předala dárek Connorovi k narozeninám. Kdysi dávno jsem chtěla slavit narozeniny sama, ale teď bych byla ráda, kdyby nás tam bylo víc. Dneškem jsem plnoletá! Jupí nebo ach jo? Čas ukáže. Chvilku jsem ještě trénovala formule s Ali, ale brzy ji opustila, zamířila na tajno ještě do skleníku a vyklopila květinkám úplně všechno.

Pátek byl dnem formulí. Po obědě jsem došla sama na zkoušku, která už měla být jen třešničkou na dortu. Ježek mě vůbec neposlouchal a teorii jsem horkotěžko lovila z paměti. Večer došlo na předání poháru Zmijozelu a já se mohla odplazit nešťastná do nory. 

Z mé nálady mě pomohla mrzimorčata. Hlavně Aisha. Ještě že je mám! Večer se zastavila taky profesorka Hayes, která přislíbila, že po čas prázdnin udrží kytky a zvířata na živu. Přišel i Andy, který byl chudák jako tělo bez duše bez ní.  Nakonec jsme přespávali ve spolce, i když bez ní to bylo takové divné. Ráno jsem se, ale dozvěděla, že parkety vrzaly jako obvykle.

Odznak jsem se rozhodla nechat. Určitě k tomu pomohlo to, že jsem se o něm pobavila hned s několika lidmi a za to bych jim měla poděkovat.