Nejsem GENIÁLNÍ!

 Není to tak dlouho, co jsme přijeli zpět na hrad a začal nový školní rok. Nějakým zázrakem jsem zvládla ocáskovat Tie při procházce pro prváky a neztratit se. Hurá!

Kdo by to byl tušil, že tento rok bude zase o něco náročnější než ten předchozí. Vraceli jsme se s Connorem z  Velké síně a potkali na schodišti stát Tie. Nebylo by to nic divného, kdyby nebyla tolik smutná! Prý musela dát trest zmijozelské Mii, protože seděla na jídle bez uniformy. Co ale Tie sebralo, bylo, že jí Mia řekla, že se povyšuje nad ostatní! Snažili jsme se Tie překecat, že se rozhodně nepovyšuje, že to tak může vypadat, protože je prefekt. Což jí doufám aspoň trošku uklidnilo.

Večer jsme se doslova přifařila k ní a Mirai na výpravu pro mlíčko a vajíčka na pozemky k ségře od Mirai. Jsem vůbec nevěděla, že má ségru! Taky jsem poprvý dojila stračenu! Holky si přísady uklidily do naší kuchyně, aby z nich mohly následující den píct.

Ten den  jsme pomohla ještě té naší mrzimorské Mii se zasazením její první cibulky narcisu. Budu mít snad přece jen nástupkyni!

Nastal  čtvrtek. Den, na který bych asi nejradši nevzpomínala a nezapisovala si ho. Ale co. Jendou se tomu zasmějeme! Již od rána jsme věděla, že mám ten den hodně předmětů a že bude náročný. Ráno bylo krásné, jelikož jsem ho začínala ve skleníku opečováváním svých květinových lásek. Poté pokračovala zase ve skleníku na bylinkách s Owlett. Jsem ráda, že si nás letos vzala! Je hrozně fajn. Né že by Velt nebyl. Na jasnu se budeme potkávat s profesorkou Hayes a věštit z karet. Paráda!

Tie jsem potkala kolem oběda v naší kuchyni, jak se snaží píct hruškový koláč. Byla celá od  mouky, ale připadala mi docela i nadšená, i když se jí úplně nedařilo tak, jak si asi představovala. Poslední hodinu dne jsme měli mít obranu. Tie prohlásila, že asi ví s kým ji budeme mít,  a tak jsem zamířila s ní rovnou před onu místnost. A měla pravdu! Měl nás on.

Překvapilo mě, jak byl ten den nadšený. Prohlásil, že jsme přišli na ten nejlepší předmět, co můžeme mít. Už to mě docela zarazilo. Vzápětí dodal, co nás čeká a nemine. Prý budeme muset teď více po večerech trénovat na místo honění kluků po hradě! Jako kdybych to někdy dělala! No možná někdy jo.

 Ale snad to nebude tak hrozné. V hodině zbyl čas na trénink kouzel neverbálně. Jenže mě se do hlavy stále vkrádaly bylinky a kouzla jakoby se vypařila. Nedařilo se mi. Ale na tohle jsme byla zvyklá. Tvrdit, že mě to nerozhodilo, tak to bych ti lhala, deníčku. Co mě  ale rozhodilo víc, bylo když Parker řekl, že příště dostaneme více kouzel naráz. Jen proto, že jsme prefektky! Nakonec nás vyhnal, jak slepice nebo otravný holuby.

To že jsem prefektka musí znamenat, že jsem geniální? Já jí vůbec, ale nechtěla být! Naštvaně jsem odcházela za holkama ze třídy. Tohle mě teda vytočilo! Nikdy nebudu geniální, nejsem dobrá. V domnění, že mě uklidní zahradničení, jsem zamířila do skleníku. Ale vůbec se mi tam nedařilo. Musela jsem myslet na to, jak mám být geniální. Semínka se mi rozsypala na záhon tam, kde jsem nechtěla. Vodu jsem lila mimo záhon. Záhonek jsem měla hrbatý a styděla jsem se za něj tak jako nikdy předtím. Naštvaně jsem tedy opustila skleník aniž bych cokoliv poklidila. Měla jsem vztek jako už dlouho ne. Né na něj, ale na sebe. Nedokážu být prefekt, proč nemůžu být ta obyčejná holka? Proč?!

Po cestě to na mě nějak ještě víc dolehlo. Šla jsem do naší spodní spolky, že tam nikdo nebude a rozdýchám to o samotě. Se slzami v očích jsem zjistila, že tam je Tie a peče koláč. Nechtěla jsem jí nějak rozhodit při pečení a zamířila zpět nahoru. Vztekle jsem mrštila odznak přes spolku. Vůbec jsem se nedívala kam dopadl (přes slzy jsem ho stejně neviděla) a doufala, že spíš někam zapadl. Určitě ho najde někdo, kdo může zastávat moji pozici líp a být geniální!

Schoulenou na gauči s očima plných slz mě našel Connor. Vyklopila jsem mu všechno, co se událo. Říkal, že si na novou pozici musím zvyknout. A že nikdo není geniální, že se to všechno srovná. Taky mi položil do ruky odznak. Docela mě to uklidnilo a dohodla jsem se ním, že se budu snažit být prefektem. Pokud se to do Vánoc nezlepší, tak odznak vrátím. Přece nebudu držet odznak, když ho může mít někdo lepší a geniální. Vnitřně jsem se cítila rozbitá. 

Ve spolce se objevil Andy. Když mě uviděl, myslel si, že mi Connor něco provedl. Chudák Connor. Znovu jsem shrnula, co se mi stalo. Andy mi povzbudivě stiskl ruku s odznakem a tvrdil, že se to podá. Z kuchyně dorazila Tie, která měla mouku ve vlasech, a přisadila se  k nám. I Tie mě utěšovala a říkala, že jí nemůžu nechat v tom samotnou. Že se musím vzchopit a že se budeme snažit společně. 

O to jsme se pokoušeli hned po večerce na obchůzce hradem. Naše mrzimorské trio už už s lepší náladou se vracelo na kolej, když se tam na schodišti objevila Mary. Prý se jim někdo zbláznil na koleji, kam společně s Andym zamířila incident řešit.

My jsme se s Tie vrátily zpět na kolej. Tie začala trénovat kouzla, ale já se raději odebrala do postele, kde to na mě dolehlo zase všechno znova. Nejsem GENIÁLNÍ!