Ostrov pokladů

 Posledních pár týdnu třeťáku! Vážně to uteklo tak rychle? A pak konečně prázdniny!

Před zkouškovým nás, ale ještě čekala výprava, tedy závěrečný úkol našeho celoročního soutěžení. Měly jsme si vybrat barvu týmu, a tak jsme zvolily růžovou. Protože Emb se nemohla zúčastnit, mohly jsme naverbovat někoho jiného, kdo není součást jiného týmu. Holky z Havru oslovily tak nějakého Stuarta. Prý je dobrý mít v týmu aspoň ňákýho kluka.

Sraz všech týmů před odjezdem na výpravu se konal na druhém patře, kde jsme taky dostali výbavu a týmovou soupravu. Překvapením byl přenos na ostrov pomocí portálu. Na ostrově jsem měly vyčleněnou jeho část růžovými lístečky. Cílem tohoto dobrodružství bylo posbírat, co nejvíc krystalků naší barvy.

Rozhodly jsme se  s holkama, že se rozdělíme do dvojic a pokusíme se zmapovat celý ostrov a posbírat krystalky, které potkáme. Krystaly totiž byly různě ukryté po ostrově v krabičkách růžové barvy. Nepřijde ti deníčku asi zvláštní, že jsme se rozhodla tvořit dvojici s Tie. 

Nadšeně jsem se vydaly do prohledávání ostrova. Lezly jsme všemožným houštím jen, aby nám žádná krabička neunikla. Našly jsme taky nějaká vajíčka, brambory a ryby. Neváhaly jsme a nacpaly to všecko do krosen. Co kdyby jsme nepotkaly holky a hodilo by se nám to? Taky jsem potkaly pár atypických bylin, které by jsme tu rozhodně nehledaly a raději jich pár utrhly.

S Tie jsme propátraly velkou plochu, teda aspoň nám to tak přišlo. Taky jsme našli ... ehm... uhm.. deníčku, jak to jen napsat? Bobek? Kakanec? Néé, trus je to správný slovo. Zaváněl teda hrozně, ale Tie se ho rozhodla sebrat do pytlíku od svačiny, co kdyby se hodil. Na tom místě, kde jsme ho našli se ozývali divný zvuky. Hodně jsem se lekla.

 Naše část ostrova nebyla tak velká, jak jsme si myslely a zhruba kolem večeře jsem se setkaly v jednom z táborů. Ten ležel asi uprostřed naší části ostrova. Tam jsme taky zjistily, jak fungují naše vysílačky, které jsme dostaly. Respektive Kate mohla vysílat a my jen příjmat. 

Také nás večer čekal ještě boj s rarachy, protože i ti měli ve svém hnízdě nějaké bylinky, které by se nám mohli hodit. A odkud jsme zjistili, že se nám budou bylinky hodit? V našem táboře jsme se sešli všichni a někdo z týmu, už nevím, kdo, objevil takovou starou budovu, která měla na zdi přilepený nápis. Psalo se tma něco o pokladě a lektvaru, který nám měl pomoct dostat se dovnitř. A tak jsme sušili hovínko a vařili lektvar.

Ještě předtím jsme holky a Stu zavedli s Tie tam, kde jsme našly to hovínko. S přicházející tmou zvíře vylezlo z díry. Byl to měsíčník, deníčku! Kate říkala, že máme štěstí, že jsme ho potkali. Prý se to často nestává.

Tma byla fakt hustá, tak jsme se raději odebrali do tábora, chvilku ještě kecali,  a pak šli spát. Doufali jsme, že náš tábor nikdo nepřepadne ani nás nikdo nevystraší. Myslím, že prkna vrzala i tam. 

Kate nám během své hlídky navařila, a tak ráno bylo příjemnější. Sebrali jsme lektvar a vydali se doté staré budovy. Obětovali jsme lektvar a dostali se do největšího dobrodružství na ostrově! Chodili jsme uličkami, plnili úkoly a dostávali jsme další a další krystalky. Nakonec jsme se pomocí portálu zpět do školy. Byli jsme sice velmi unavení, ale také velmi šťastní.