Všechno je jinak

Víš deníčku, jak jsem se minule těšila na to, že budu zase psát eseje? Tak teď už zas ta nadšená nejsem. Snad každý profesor, kterého máme si něco na nás vymyslel. Naštěstí na většinu esejí máme celý rok, i když už teď vím, že rok zas rychle uteče.

S novým rokem přišel i nový profesor na lektvary a nové místo, kam se musím naučit chodit. Jediné štěstí, že lektvary jsou povinné pro všechny, a tak tam chodí i  Tie. Už jsem si letos myslela, že pro mě budou lektvary jednodušší, ale zatím to tak nevypadá. Pan profesor je přesvědčený, že doučko nebude potřeba a všechno zmákneme. Jeho nadhled a víru bych taky chtěla mít.

Aktuálně seju a sklízím snad každý den. Stále mě to moc baví.  Dokonce jsem na kytičkách vydělala už přes celý jeden galeon! Pecka! Pečlivě si totiž zapisuju do sešitu, kolik čeho sklidím a vedu si deník bylinkáře.  Pan Perry je velmi ochotný a při cestě na Příčnou mi vždycky vymění posbírané bylinky. Za chvilku ho bude mít i ta babka, co tam  prodává, ráda. 

S novým týdnem taky přišlo vyhodnocení naší nové školní soutěže a nové pokyny. Náš tým se rozrostl o 4 další členky. A našim dalším úkolem je bylo je poznat podle popisků na lístcích. Nové složení je tak bohatší o  Mayu a Gab ze Zmiozelu  a Kate a Laurie z Havraspáru. Holky zmijozelský a Laurie moc neznám a to už s nimi chodím 2 roky do školy. Tak uvidíme. Kate, to je paní prefektka, která byla loni velmi nepříjemná na naši formaci. Ale i přesto doufám, že spolu najdeme společnou řeč.

Další úkol ze soutěže bude určitě spojený s Halloweenem a při něm se snad trochu více seznámíme. Před Halloweenem má Tie s Nathanem narozky. Zase budou o rok starší. Chichi. Na předání dárků se těším. Snad jsem se jim dárky budou líbit. Ale  o tom zas někdy příště.