Vánoce, vánoce přicházejí

 Od minulého příspěvku uběhlo zase pár týdnů, deníčku. Pomale, ale jistě, jsem si začla zvykat na rozvrh a snažím se trefit na hodinu sama. Né vždy se mi to, ale podaří. Ale to už znáš.

Každý den se starám o květiny, chodím na hodiny a trávím večery většinou ve společnosti mrzimorčat ve spolce a hrají se různé hry. Taky se blíží Vánoce, a tak objednávám dárky, vyhlížím školní sovu se stipendiem a mezitím moje peněženka pláče. 

Jako předchozí roky jsem se i letos rozhodla, že Vánoce strávím na hradě. Rodiče moji volbu pochopili, ale také psali, že už jim moc chybím. A tak jsem si řekla, že bych jim mohla aspoň začít víc psát. O štědrém dnu se konalo tvoření pohlednic a vánočních přáníček s profesorkou Tyler.  Toho jsme využila a hned několik přání vyrobila a rozeslala je všem, co je uvidím až v létě. 

O vánočním ránu mě překvapila hromada dárků, která se mi kupila u postele. Nevěděla jsem od koho všeho můžou být, vždyť snad tolik lidí ani na hradě neznám. Znejistěla jsem a doufala, že jsme na nikoho nezapomněla, a dala všem, kterým jsme chtěla dárek dát. Ve vánočních dárcích jsme našla hned několikatery palčáky, hrníčky, ale také květináče! Ty přišly hlavně od našich. Občas jsme vybalila i nějaké semínko, náhrdelníky a prstýnek, deku, hromadu sladkostí, ale hlavně spoustu přáníček, která mě potěšila. U některých jsem se i pobavila. Taky jsem dostala pěkný dárek od paní Santové, která se ale nepodepsala.

V kolejním dárku jsem nalezla kotlík, se kterým jsem se měla večer dostavit do společné místnosti. Tam nám profesor Aquarin sdělil, že poslechl a vyhověl přání kolejních duchů a dárek objednal. Ale že prý hlavní část dárku dostal Nathan a že si musíme počkat až se vrátí na hrad a nejhlavnější část dárku nám předá. Ach jo. To bude doba. Taky se nás profesor ptal, co jsme dostali a jestli jsme si Vánoce užili. Přišlo mi, že se mu přestávají líbit moje květináče. Prý akorát bude na koleji plíseň a jiné houby. Tak nevím, deníčku. Asi bych měla brzdit.

Na koleji nás moc přes Vánoce nezbylo, ale i tak jsem si Vánoce užila. Aisha na pozemcích stavila sněhový hrad, a tak jsem se jí rozhodla trošku pomoct. Tvořila jsem jí zásobu koulí, které potom přeměňovala ve sněhové bloky a pokecaly jsme si u toho. Ocásek, tak mu říkám, mě zase dělal společnost, když jsem pečovala o kytky. 

V den Silvestra se na kolej vrátila Tie, a tak jsme na silvestrovský bál šli společně. Tam jsme potkaly El a pokecaly si. Taky jsme se pak zúčastnily taneční soutěže. Já tancovala s El a Tie s hrošíkem. Porota, co hodnotila naše kreace, byla složena z profesorů školy.  Po soutěži jsem se s El odebrala k baru se občerstvit. Objevil se tu i ocásek a přisedl si k nám. Ten mě taky požádal o další tanec, a tak jsem několik skladeb strávila s ním na parketě a poté v jeho doprovodu zamířila na schodiště dívat se na ohňostroj. Docela jsme se u toho nasmáli a jeho přítomnost jsem si užívala. V novém roce nechybělo tradiční objímání se s lidmi kolem. Ještě než jsme museli vrátit do hradu, šli jsme si zatancovat s ocáskem ještě jednou. Taky mě doprovodil na hrad a ještě jsme hodinku proseděli na gaučích.

A nový rok je tedy tady a s ním spousta nových zážitků. Teda aspoň doufám ;)