Průvodce a vrzající parkety

 Předposlední den v Kotli měl být jako každý den tohoto léta. Odletaxovat se do Portsmucku posbírat nějaké bylinky a ty prodat u té staré bylinkářky na Příčné. Taky to tak probíhalo. Jen do odpoledne. V Kotli mě odchytil jakýsi prvák. Pak jsem zjistila, že se jmenuje Kayle a že potřebuje pomoct dostat se na Příčnou. A tak deníčku jsem se stala průvodcem! A hádej, co všude jsme trefili. Jen Ollivander už měl zavřeno.

Den odjezdu do Bradavic byl tu. Sbaleno už jsem měla ze dnů předchozích. Tie se náramně bavila, když jsem cpala květináče do kufru. Ale nacpala jsem je tam. Všechny. Midsommar nebyl nadšený z klece, ale slíbila jsem mu dobrotu, a tak tam vlezl. Společně s holkama z formací jsme vyrazily na nádraží. A hádej, co deníčku, nechali mě vést a já trefila! Druhý den v řadě jsem někam trefila.

Cesta vlakem ubíhala velmi rychle a my se blížili k hradu. Koupila jsem si nový věštec a nestačila se divit. Některé inzeráty byly fakt vtipné. Taky se v našem kupé ukázal Nathan a na hrudi se mu blyštil prefektský odznak. Ty jo. Já mu to loni říkala. Cesta kočárem byla náročná, dost poskakoval po cestě. S nový rokem přišli také nový prváci a taky nová ředitelka. Paní Orwell, která nám oznámila, že nás letos nečeká sbírání bodů do školního poháru. Dost mě tím naštvala, ale zas navrhla novou variantu. Prý aby jsme se mezi kolejemi více spřátelili. Jedna z cen je nové koště, které vyjde na konci školního roku. Kéž by mezi cenami byly i květináče!

Večer pokračoval u nás na koleji tradičním "zpovídacím" kolečkem s Perrym a poté  přespáváním ve spolce. Nessie, to je jedna z prvaček deníčku, si myslela, že tak bude muset spát celý školní rok. Chuděrka. Ale ubezpečili jsme ji, že to tak nebude.

Ráno jsme dostala polštářem od Nathana! Prý jsem moc chrápala! Mě to teda nepřišlo nijak zvláštní a většina z koleje ví moc dobře, že ve spolce vždycky vržou parkety. Vybalila jsem taky všechny svoje květináče a sklidila květy, listy a cibule z rostlin, které jsem přes léto nechala na hradě. Tohle mám ráda spolku provoněnou květinami. 

Společně s prváky a Nathanem jsem absolvovala procházku po hradě, neb jsme to fakt potřebovala. Třeba už letos nebudu potřebovat svoje průvodce. Večer nás navštívil pan Perry s další z mudlovských pohádek O dešťulce. Bylo to moc fajn.

Taky bylo nutné si zapsat povinně volitelné předměty. Moc jsem neváhala a zapsala si všechny až na astronomii. Původně jsem neměla v plánu zapsat si ani numeru, ale nakonec jsem si ji zapsala. Myslím, že příští středu bude pan Parker rozhodně nadšený z toho, kolik se nás tam sejde.

Tenhle rok bude určitě zajímavej.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co již bylo napsáno za prvák do deníku

  24.8. 2013  Byl krásný, teplý letní den, když se moji rodiče rozhodli odvést mě do Londýna. Chápete to samotnou mě nechali v Děravém kotli a prý to nějak zvládnu. Jenže jak? Naštěstí se mě hned ujal velmi šikovný a šarmantní barman a ukázal mi můj pokojík na několik dnů před samotným odjezdem do Bradavic. Měl bílé stěny a zařízen byl velmi vkusně. Barman mi popřál pěkný pobyt a odešel. A bylo to tu. Zůstala jsem načisto sama. Co tady jako budu tolik dní dělat? No rozhodla jsem se, že tyto dny zaznamenám sem do svého deníčku, aby bylo jednou na co vzpomínat. Hned první den jsem se krom ubytování vydala taky do Příčné ulice. Fíha. Tam je tedy obchodů. Byla jsem zde sice už tolikrát s rodiči, ale přesto to bylo něco. Být tam sama. Ten den jsem stihla nakoupit téměř veškeré vybavení, které bylo nutné do prvního ročníku.  25.8. 2013  Následující den jsem koupila hůlku u Ollivnadera a seznámila se s 2 budoucími prvačkami. A nadšeně ji všem ukazovala. Je totiž krásn...
Další informace

Proč, proč a proč?

Vážně jsem si myslela, že po každé bouřce  vždycky vyleze slunce? Omyl! Možná na chvilku se ukázalo, ale mračna jsou silnější. Lituji toho všeho. Jak jsem to mohla jen připustit? To fakt nechápu. A ještě mu slíbit, že to bude naše tajemství. Kdysi se mi o něm zdálo, že jsem se s ním vykousla. Nikdy by mě nenapadlo, že se stane něco víc. Z nory jsem vylezla až na oběd, kde jsem potkala Tie s Leonem. Ze začátku to vypadalo, že dokážu vše lehce zakrýt než si Tie všimla, že mám límeček na jedné straně postavený a na druhé ne. Snažila jsem se to zamaskovat řečmi, že je to nový trend a zvedla i druhou stranu límečku. Obávám se, že ani nepomohlo tvrzení, že mě tam poškrábala růže  které mimochodem jsem na hradě nepotkala). A vzít si šátek, který mi tenkrát darovala, tak by bylo hned všechno jasné a dožadovala by se podrobností, které jsem slíbila neříct. Ale... Nějak se stalo, že jsme prokecali celé odpoledne až do večeře, na které se objevil on. V ten moment se znovu objevila Tie, k...
Další informace