Budeme bohatý ... a nebo taky ne.

 Drahý deníčku! Připadá mi, že se k tobě teď vracím nějak příliš často. No co je dobrý si zážitky někam zapsat než to všechno jednou pozapomínám. 

Hádej, co deníčku! Poznali jsme neznámý doprovod Nathana ze Silvestra! Je to moc milá slečna Lilly.

 To jsem se tak rozhodla otrhat blín, co mám v Kotli a zkusit jej prodat někde na Příčný. Já hlava děravá jsem, ale po Příčné chvilku bloudila. Nemohla jsem bylinkářství najít. Jako bys mě neznal deníčku.  

Nakonec jsem narazila na Nathana a Lilly. Právě ona mě navedla k babce bylinkářce. Ta s velkým nadšením vykoupila květy a já byla zas o kapku bohatší. Ale fakt jen o kapku. Společně s Nathanem a Lilly jsme se rozhodli (oni rozhodli), že se pudeme najíst do pekařství a po cestě sebrali taky Tie. Taky padl návrh, že by jsme pěstování bylinek mohli rozjet ve velkým.

Společná návštěva pekařství byla skvělá. Připadala jsem si jako bych Lilly znala roky a né jen pár minut. Každý jsme se po jídle rozešli svou cestou a domluvili se na sraze v Kotli. Asi jsme to s Tie špatně pochopily, neb se žádný sraz v Kotli nekonal.

Taky jsem zpracovala svoji první zakázku pro Black and White a poslala ji po Midsommerovi.

Další den jsme prodaly s Tie svoje druhácký knížky! Ano, ty knihy už nám nebudou zalíhat náš cenný prostor v kufrech. Za levnější cenu jsme je prodaly v Kotli Marcusovi a Laře, kteří byli nadšení, že nemusí stát fronty v Příčný a ještě ušetří. Teď ještě prodat ty prvácký.

S Tie jsme potkali v Kotli Yvonne a bavily se ovšem možným než dorazila Nat. Nat totiž měla obvázaný ruce a to mě hodně zaskočilo. Co se jí asi stalo? Yv se jí snažila přesvědčit o tom, že by s tím měla jít k Mungovi a nechat se ošetřit. 

Nakonec jsme se s Tie vydaly k Mungovi s holkama jako psychická podpora. Když si přebraly Nat lékokouzelnice přemýšlely jsme v čekárně o budoucnosti. Jak budeme mít s Yv knihkupectví s kavárnou a čajovnou v jednom a Tie bude lékokouzelnice a k nám bude chodit odpočívat. Nebo taky chodit na dobrý čaj z vlastních bylinek, co vypěstujeme a na pudinkovej koblih, když zbyde po nájezdu Nat. Moc jsme se u toho nasmály. Nat nakonec vyklouzla z ordinace s nově zafašovanýma rukama, a tak nebyl důvod se v nemocnici déle zdržovat.

Po přesunutí do Kotle nás Yvi pozvala na výborný dlabanec. Měla jsem Trewisovu rybu, i když mě holky lákaly, ať zkusím žabí stehýnka. A pak Yv napadlo, že nás vezme do Portsmucku na přespávačku na ostrov. Jen hádej deníčku, kdo nechal na hradě spacák?. No přece já. Ale zas jsme měla v kufru péřovou bundu od našich a kulicha, tak jsem ho přibalila do batůžku. 

Ostrov byl nádhernej, i ve tmě. Nebe bylo plný hvězd. No prostě nádhera. Pěkně jsme si s holkama pokecaly a já to nakonec první zabalila. Večer Yv mluvila taky o jeskyni, která je na ostrově. Brzy ráno když holky spaly, vydala jsem se na průzkum. K mému neštěstí jsem se zamotala do pavučin. Moje volání o pomoc naštěstí Yv slyšela a zachránila mě.

Den byl jako korálek a pokračoval setkáním v Kotli. Jo to jsem ti neřekla deníčku. Yv nás pozvala na takový malý sraz. Byl tam Nathan a Pheo. S němi a Yv jsme vyrazili na průzkum Portsmucku. Spíš jsem si připadala jako na exkurzi, kdy místo jednoho průvodce jsem měla rovnou 3! Bylo to moc fajn. Ukázali mi pěkný jezírko s vodopádem. Pak jsem se přesunuli do Kotle, kde se k nám přidali další a byla jsme fakt velká skupina. 

Poprvý jsem byla na jídle v Mekáči! To je taková mudlovská hospoda. Výběr měli fakt velkej a já nevěděla, co si mám dát. Neb nás bylo fakt hodně, tak jsme jídlo snědli v parku. Bylo to takový malý rodinný setkání.