Zkoušky, zkoušky, narozeniny.

 Dny se už nevlečou, ale rychle ubíhají jako splašení koně. Co nevidět tu bude konec školního roku a zkoušky, deníčku. To zas bude.

Naštěstí tyto dny jsou naplněné radostmi běžných dnů a  někdy i starostmi. Dost posílám dopisů rodičům, ale taky bráškovi do Švédska. Chudák Turiadus! Zvládá to skvěle i ty dlouhé lety. Proto jsme se našim svěřila do dopisu, že by se mi hodila moje osobní sova. Klidně nějaká prťavá, ale aby unesla alespoň dopis. Tak uvidíme deníčku, jestli ji dostanu. Už se těším na svoje narozeniny! Pěkně klidné a tajné. 

A je to tu. Začal zkouškový týden. Hned v pondělí jsme měli formule. A deníčku na tohle jsme zapomněla! Ale zápis škrtat nebudu a napíšu to tu jo? Zatkli nám na hradě Huxleyho, našeho profesora na formule! A to to byl relativně milý pán, který nám dával sladkosti, prý na cvičení kouzel. I když poslední dobu se choval divně. Skoro všechny formule nám zadal poslední hodinu.  A kdy si myslí, že se to naučíme?

Kvůli němu musel být taky hrad evakuován, neb hrozilo, že se zřítí. To bylo zapříčiněno tím, že hnul s runama. Taky díky němu se zřítili Prasinky. Naštěstí nás, ale po kontrole hradu pustili zpět do hradu. Jen byla všude samá suť, kterou bylo potřeba uklidit. Takže zpět k Huxleymu. Půjde asi do Azkabanu! Říkali to v rádiu! Hádej, co deníčku! Aisha, jedna prvanda z koleje, se ho zastává. Myslí si, že je nevinný a že s tím dokáže něco udělat. Myslím si, že ale těžko, že je rozhodnuto.

A zase zpět k pondělním formulím. Dost jsem se jich obávala, ale Tie určitě ještě víc. A poslední dobou byla víc mrzutá než obvykle. Ale já byla taky když mi nešli lektvary nebo kouzla do obrany. Takže jsme si ty role vyměnili. Zkoušku z formulí nakonec vedla profesorka Owlett a dopadli dobře. 

Co ale bylo před námi v úterý, to byly lektvary.  Zkouška, ze které jsme měla největší obavy. Taky jsem toho moc v noci nenaspala a spíš prochodila po chodbách na koleji, abych se unavila. Ráno mě, ale čekala na pokoji milá návštěva. Seděla tam  na posteli malá sovička! Je úplně k pomuchlání! Dala jsme jí jméno Midsommar, to znamená letní slunovrat. 

První hodinu teda byly bylinky, ale ty nebyly vůbec těžké. Následovaly lektvary. Jediný, čím jsem se uklidňovala, bylo to, že jsme měla našprtanou teorii. Takže to když tak zachrání teorie. Vařil se exasil. Ten lektvar kvůli, kterýmu jsem zašla i na doučování za Owlett. A hádej, co deníčku, on se podařil! Měl takovou barvu jako v učebnici. Velmi mě to potěšilo. 

Taky se poslední dobu víc vídám s holkama z Nebelvíru  - El, Nat a Ember a taky s Eliz ze zmijí. Tvoříme takovou partu. Teda alespoň si to myslím. Od úterka s nima a s Tie tvoříme takový formace. Na rozptýlení. Ale profesorka LaMalet našim formacím dala nový rozměr na zkouškách z dějin ve středu. A co že tam dělala? Byla tam s Parkerem! Asi spolu chodí deníčku. Ten se na naše formace moc netvářil. Před dějinama jsme měli ještě  s Tyler přeměny, ale to byla ta nejlehčí zkouška, kterou jsme asi měli. 

A teď to příjde deníčku! Společně jsme naši formaci přesunuly do Velké síně, aby jsme pohlídaly jídlo a pobavily ostatní. Tohle nám úplně, ale nevyšlo. Paní prefektka se moc nesmála. Prý blokujeme hlavní uličku ve Velké síni. To se prý nesmí. Uliček tam je samozřejmě více a nevím, co jí ten den žralo, ale jídlo na stolech ještě nebylo, takže nevím, kam pospíchala. Jakmile se objevilo jídlo, tak jsme naši formaci přesunuli k našemu stolu. Což se ukázalo taky jako problém. Kate si na pomoc zavolala Sawyera a ten holkám vyčetl, že nesedí u svých stolů. To se nás naštěstí i naši starší spolužáci, co neseděli tam, kde měli podle Sawyera, zastali. Radši jsme s Tie pak opustili Velkou síň. Teda chtěli jsme. Ale nějaký vtipálek ji zablokoval ohnivým křížem a nešlo to. Tak jsme musely chvilku počkat.

Je čtvrtek a já mám narozeniny! Pšt deníčku, hlavně to nikomu neříkej! Čtvrtek byl ve znamení zkoušky z astronomie a obrany. Taky ve znamení nejistoty, za kým ta Kate šla, a jestli nás někdo potrestá za formace. Astronomie byla docela v pohodě až na ten výstup nahoru na věž. Jak nerada tam chodím. Obrany jsem se vůbec nebála neb jsem ji docela trénovala, ale i tak to nebylo podle mých představ. Ale nějak to vyšlo. 

Večer mě velmi překvapilo to, kolik Mrzimorčat se objevilo ve spolce, kde teda moc času netráví. Taky se objevil Brian, náš prefekt. I když jsme se od něj moc informací nedozvěděli. S Tie jsme pak ještě chvilku klábosily ve spolce, když se rozhodli jít všichni spát. A hádej, co deníčku! Ona si pamatuje, kdy mám narozeniny. Moc mě to potěšilo.