Duchové a slzy

 Dny plynuly docela rychle. Letos jsme dostali snad na všechno nové učitele. Kdo nám ale zůstal je profesor Hatfield, který nás ale nemá na lektvary, nýbrž na obranu. Máme nové profesory, kteří tu ještě nikdy neučili. Jeden z nich se jmenuje Parker a máme ho na dějiny místo Lowe. Hned první hodinu s ním jsme se měli setkat ve vstupce, kde si ho Tie spletla s Lowe. Byla to sranda ;) Teda jak pro koho. Tie si hned zapsal do svého deníčku. Ale co si o ní zapsal, to ví jen on.

Stejně tak na astronomii máme nového profesora Sawyera, který chtěl první hodinu vědět, co si pamatujeme z prváku. Moje odpověď byla, že Merkur. Protože pak nám hodiny astronomie odpadali. Jaká škoda. *ironicky* Pan profesor je, ale formát a hned nám nabídl, že nás látku doučí. Než se ale stihla celá kolej představit vletěli dovnitř dva duchové, bývalí profesoři. Jeden byl ten, kterého už jsme jednou viděla a umřel tragicky, když vzal studenty do Zapovězeného lesa.  Snažil se vystrašit našeho nového profesora, ale moc se mu to nedařilo. Ten den nám rozhodně pozvedli náladu.

* tato část deníku je místy špatně čitelná a mokrá*

Víš deníku, musím ti ještě něco říct. Ještě pár dní před tím, než jsme měli první hodinu astry, stala se velmi nemilá věc. Náš pan kolejní Douglas Hamilton umřel. Právě ten duch, který vletěl do třídy, mi to před tím ve vstupní hale oznámil. Moc jsme mu, ale nevěřila, ale zase to byl duch. Celá škola to nesla velmi těžce. Jediné pozitivum, které jsme na tom našla deníčku, bylo to, že zemřel přirozeně ve spánku. 

Na druhý den se konalo rozloučení v jeho třídě. Sešlo se nás docela dost. Smuteční řeč měl pan Perry, náš pan zástupce. I je mu se po tváři skutálela nejedna slza, i když před tím v kolejní místnosti, když nám donesl kravaty, se usmíval. Řeč byla moc hezká. 


Večer se pan Perry ještě za námi stavil na koleji a přinesl obraz, který objednal. Pověsil ho nad krb. Je to pohyblivý obraz pana Hamiltona, který se na něm usmívá. Možná na nás někdy i promluví. Kdo ví. Doufám, že u dalšího zápisku, kdy se potkáme deníčku, už bude vše zase o něco veselejší.

"Nezemřel jsem, neboť budu žít stále v srdcích těch, kteří mě milovali."

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co již bylo napsáno za prvák do deníku

  24.8. 2013  Byl krásný, teplý letní den, když se moji rodiče rozhodli odvést mě do Londýna. Chápete to samotnou mě nechali v Děravém kotli a prý to nějak zvládnu. Jenže jak? Naštěstí se mě hned ujal velmi šikovný a šarmantní barman a ukázal mi můj pokojík na několik dnů před samotným odjezdem do Bradavic. Měl bílé stěny a zařízen byl velmi vkusně. Barman mi popřál pěkný pobyt a odešel. A bylo to tu. Zůstala jsem načisto sama. Co tady jako budu tolik dní dělat? No rozhodla jsem se, že tyto dny zaznamenám sem do svého deníčku, aby bylo jednou na co vzpomínat. Hned první den jsem se krom ubytování vydala taky do Příčné ulice. Fíha. Tam je tedy obchodů. Byla jsem zde sice už tolikrát s rodiči, ale přesto to bylo něco. Být tam sama. Ten den jsem stihla nakoupit téměř veškeré vybavení, které bylo nutné do prvního ročníku.  25.8. 2013  Následující den jsem koupila hůlku u Ollivnadera a seznámila se s 2 budoucími prvačkami. A nadšeně ji všem ukazovala. Je totiž krásně červená a lehce z
Další informace

Průvodce a vrzající parkety

 Předposlední den v Kotli měl být jako každý den tohoto léta. Odletaxovat se do Portsmucku posbírat nějaké bylinky a ty prodat u té staré bylinkářky na Příčné. Taky to tak probíhalo. Jen do odpoledne. V Kotli mě odchytil jakýsi prvák. Pak jsem zjistila, že se jmenuje Kayle a že potřebuje pomoct dostat se na Příčnou. A tak deníčku jsem se stala průvodcem! A hádej, co všude jsme trefili. Jen Ollivander už měl zavřeno. Den odjezdu do Bradavic byl tu. Sbaleno už jsem měla ze dnů předchozích. Tie se náramně bavila, když jsem cpala květináče do kufru. Ale nacpala jsem je tam. Všechny. Midsommar nebyl nadšený z klece, ale slíbila jsem mu dobrotu, a tak tam vlezl. Společně s holkama z formací jsme vyrazily na nádraží. A hádej, co deníčku, nechali mě vést a já trefila! Druhý den v řadě jsem někam trefila. Cesta vlakem ubíhala velmi rychle a my se blížili k hradu. Koupila jsem si nový věštec a nestačila se divit. Některé inzeráty byly fakt vtipné. Taky se v našem kupé ukázal Nathan a na hrudi se
Další informace

Léto dvacet dvacet

Prázdniny se rozběhly celkem svižně. Začala jsem makat na farmě a těšit se z toho, že jsou prázdniny. Tie odjela s Leonem na dovču, a tak jsme neměla možnost se jí zatím omluvit.  Se Stuím jsem se teď vídala docela často. S Elenou jsme taky pily občas pivo a jednou se přidal i Stuí v Kotli. Posilněna alkoholem jsme se ho rozhodla doprovodit na farmu, tak jak to vždycky dělal on na hradě. Sam byl někde pryč, a tak se naskytla možnost přespat na farmě. Přece jen jsem byla docela unavená. Namísto spánku, účinkoval alkohol a my se začali líbat. Ráno jsem se mu omluvila a řekla mu, že se nic nestalo. Přece jen je stále zamilovaný do Lily a já jsem jen kamarádka. Potěšil mě snídaní do postele. Jeden večer mě pozval Stuí na opíkačku. Prý se Samem pozvali víc lidí, ale dorazila jsem jen já. Vzala jsem s sebou i láhev Baileys, která mi už dlouho ležela na dně kufru a úplně mě nezaujala. Koho však zaujala byl Sam, který vypil značnou část láhve a opil se. Večer tak končil dřív než kdokoliv z nás
Další informace