Ono to funguje? Ups...

Čas v Bradavicích plyne vždycky hrozně rychle! Někdy holt nestíhám nic zapisovat a o to těžší je si vzpomenout. Takže jen pár útržků z posledního měsíce.

S Tie prožíváme asi nejintenzivnější rok, co se týká dramat. Jako by se na nás lepily. Stále nemluví s Miou a Mia s ní. Už fakt nevím, jak ty dvě dát dohromady. Vyslechla jsem obě strany a obě mají určitě  něčem pravdu. Budou vůbec někdy znovu kámošky? Já doufám, že jo! Připadám si jako sova mezi něma. Naposledy se Tie urazila a odešla s jídlem z večeře na kolej. A to bylo tehdá, kdy jsem se snažila Mie domluvit. Opustila jsem síň a šla domluvit i druhé straně.

Tie seděla u gaučů na zemi ve spolce a nimrala se v jídle. Nevím, kolikrát budu ještě vést dlouhé monology s někým bez přerušení, ale i to se teď stalo. Vysypala jsem to ze sebe a přiznala se taky k tomu, že jsem navštívila jistou místnost, kam bych normálně asi nikdy nešla. A teď to víš ty, deníčku, a Tie. 

Motivovaná řečmi o tom, že nebudu mít ve volným čase běhat za klukama (tak mě ta věta žrala!), jsem začala cvičit zadaná kouzla do obrany. Pastička mi šla dobře, jak mě několikrát přesvědčila Alice, která tím místem prošla. Ale co mi nešlo byla zakopávačka. To jsem si ale myslela, ale pravda byla jinde. Ona šla! A co nestalo. Rázem bylo v naší spolce velmi nebezpečno. 

Kdyby o tu první nebrkla Tie, která chtěla se mnou jít na obhlídku hradu, tak by o ně brkl určitě někdo jiný. Jenže Tie se nezvedala! Mirai k ní přiskočila a pokoušela se Tie aspoň posadit a zjistit, jestli je celá. Já byla vyslána na ošetřovnu pro pomoc, jenže jsem zamířila kolem Edy a skončila na zemi taky! 

A tak se stalo, že nás dovedla Alice s Mirai na ošetřovnu, kde si nás tatínek Mirai nechal do rána. Ošetřil Tie rozseklé obočí a dal nám něco na bolest hlavy. Jsem to ale trubka! Tohle kouzlo už nikdy nebudu  trénovat.

Říkáš si, deníčku, že tím skončila veškerá dramata našeho roku a že nic horšího už být nemůže? Omyl! Ten den, co nás pustily z ošetřovny, byl dnem před Tieinými narozkami. Den, kdy má narozeniny Nate, kterému jsme vymyslely fakt pěkný dárek.

Ten den mohl být mým posledním. Andy vypadal fakt naštvaně. Nemohl si totiž nevšimnout, že Tie něco skrývá na čele kloboukem od Moona. A bylo to venku. Fakt jsem se bála a schovala se ve spolce raději za Ocáska. Nakonec jsme se rozhodla, ale postavit na nohy a čelit tomu, co jsem udělala. Andy vypadal docela nasraně, ale vůbec nechápal, že za všechno můžu já! Že Tie je v tom zcela nevinně. Tie se naštvala, protože i ji osočoval, že neměla trénovat zakopávačky zrovna ve spolce. Ale ona nic netrénovala a odešla! Že by další drama?

Naštěstí se to nějak vyřešilo, sešli jsme se s nima pozdě večer ve spolce a ještě se tomu zasmáli. Chudák Noah, který na začátku netušil, která bije. Konec dramat? To nemůžu slíbit.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hon na k....

Co již bylo napsáno za prvák do deníku

Průvodce a vrzající parkety