Ten nejlepší narozeninový dárek

 Posledních pár týdnů školy většinou je nejnáročnějších. Zkoušky, zkoušky a zase zkoušky. Letos byly v něčem jiné. Díky tomu, že jsme chodila docela pravidelně a plnila úkoly, tak z některých předmětů jsem dostala Vé bez zbytečného nervování.

Největší zkoušku jsem spatřovala v lektvarech. Ale pěkně po pořádku. I když jsme formule poslední dny trénovala nejvíce, nakonec se mi na zkoušce nedařili tak, jak bych si představovala. A přitom formule jsou pro moji kariéru tak důležitý! Vážně už myslím na kariéru? To je ještě brzy... Na zkoušce z formulích jsem se zapotila asi nejvíc. Hadr nechtěl vzplanout, ale nakonec se zadařilo. 

V úterý jsem měla ráno numeru. Jenže, co čer nechtěl... Já ji prostě zaspala! Ani Tie se nepodařilo mě vzbudit. Na POKT už jsme se naštěstí vzbudila, takže to jsem nějak splnila, i když jsme byla myšlenkami úplně jinde. Zaspat se nepodařilo jen mě, ale také Eleně, a tak jsme mohly jít za bručounem společně. 

Nestačily jsme ani pozdravit, když v tom na nás vychrlil, že ví, proč tam jsme a jestli to chceme napsat hned. No co, stejně jsme se učila, tak proč to oddalovat. Test byl  velmi těžký nebo se i tak aspoň jevil. Kdo měl tušit, že po nás chce umět celou knihu nazpaměť? Čas běžel docela rychle a  něco jsem tam nakonec napsala.

Poslední zkouškou byly ve čtvrtek lektvary. proč jsou lektvary zrovna na mý narozeniny? Jestli se mi  nepovedou, zkazím si tím celý narozeninový den. O tom dni naštěstí ví jen pár lidí, kteří si třeba v tom shonu nevzpomenou  a nepřipomenou mi ho. Vařil se jeden z těžších lektvarů, který ale nějakým zázrakem vyšel hned napoprvé. O teorii ani deníčku nemá cenu psát. Je to každý rok to stejný.

Den mi vylepšil Connor, které mu se také lektvar podařil uvařit. Večer jsme pak měli takovou menší mrzimorskou přespávačku a ještě před tím jsme hráli hry. 

Tie s Natem nezapomněli! Objednali mi dort a pořídili úplně stejnej plášť, co nosí oni. Byla jsme z něj nadšená a hned ho vyzkoušela. Škoda jen, že je konec školního roku. Ostatní mrzimorčata -  Connor, Aisha, Nessie a Alice se také přidávali ke gratulacím. 


V ten moment mi taky došlo, že mi dali ten nejlepší dárek, co mohli. Přátelství. Zábavu. Díky mrzimorčata!



Večer se rozjížděl na plné obrátky. Honili jsme se po společenské místnosti a hráli polštářovou bitvu a jiné hry. Nakonec jsme s e všichni uložili kolem krbu do spacáčků a někdo navrhl povídat si strašidelné příběhy. Pamatuju si jen o holčičce a sklepě. Ty další už jsme neslyšela, neb začali příšerně vrzat parkety...



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co již bylo napsáno za prvák do deníku

Hon na k....

Průvodce a vrzající parkety