Poslední dny léta a slavnostní zahájení školního roku
Ahoj deníčku! Tak a je to tady. Poslední týden na farmě, a pak už hurá do školy. Na farmě jsem dostala za úkol starat se o prasata, králíky a slepice společně s Yv a Gab. Bylo to fajn, i když jsem se na začátku trošku obávala těch prasat. Jo a taky jsme v jejich výběhu uklouzla po lejně ;) ! Nebyl by den, kdybych nehonila některé slepice, hlavně Chocapic a Nestlé, mezi políčky se zeleninou. Nikdy bych do nich neřekla, že umí tak rychle běhat!
Taky bylo nutné v posledním týdnu hodně cestovat do Londýna a na Příčnou ulici kvůli vybavení do školy. Na farmě jsem se v pokoji již potkávala s Tie, která se vrátila od babičky, a taky jsem se s ní domluvila na společném nakupování. Po cestě jsme přibraly v Kotli ještě Yv a Laurie a šly nakupovat. Nutně jsem potřebovala nějaký šaty. Holky byly skvělý a pomohly mi vybrat. Navíc jsme si koupila ještě blůzu s nabíranými rukávy. Pak jsme navštívili zmrzlinárium a daly jsme si pořádně do nosu. Nakonec jsme poseděly i v Kotli, kde za námi přišel divný kluk. Jmenoval se Johan, ale jinak mu vůbec nebylo rozumět. Vypadalo to, že nastupuje do prváku.
Poslední den před odjezdem do Bradavic jsme se balila a byla vrátit klíče na farmě, kde to po celé léto bylo moc fajn.
V den odjezdu do Bradavic byl v Kotli dost velký šrumec. Bylo tam hodně lidí, ale hned jsem narazila na Tie, která stěhovala svoje kufry z farmy. Páni! Ona musela v létě nakupovat! Má hned několik kufrů, deníčku. V Kotli jsme narazila na spoustu známých tváří, ale i neznámých.
Společně s Tie jsme se vydaly na vlakáč. Cesta vlakem se docela táhla, ale to bylo díky tomu počasí, co panovalo venku. S Tie jsme se po cestě dost nasmály. Zjistily jsme, že nám nikdo neposlal lístek na vlak a doufaly, že se neobjeví průvodčí. A když už by se objevil, tak jsme přemýšlely, co by nám udělal. Například, že nás vyhodí z vlaku na mostě :D
Tie se pak rozhodla jít převlíct, když jsme se blížili k cíli, na záchody a hádej deníčku, kdo přišel. Průvodčí. Polil mě pot a dost jsme se bála. Snažila jsem se to maskovat úsměvem. Ale hádej, co.
On prodával jen denního věšce a lístky nekontroloval! Koupila jsme si tedy aktuální vydání. To byl můj první věštec. Do Bradavic jsem ho stihla přečíst. psal o Yvonne a jejím hrdinském činu!
V kočáře jsme s Tie potkaly Laurie a ta nám půjčila vydání školních novin, které bylo spíš zaměřené na prváky. V síni probíhalo vše podle plánu. Teda až na ten velký vítr, který sfoukl všechny svíčky.
Máme nového prefekta. Nevím, jak se jmenuje. Prváků je letos hodně. Máme hned několik nových mrzimorčat - Olivii, Toma, Timmyho, Aishu a ty ostatní si nepamatuji.
Naši kolejní pánové nás odvedli do nové kolejní místnosti, která je fakt úplně super bomba ultra boží.
* v této části je deník velmi vlhký a místy není poznat, co se píše*
Brečím deníčku!. Fakt, že jo. Nádhera. Náš pokoj vyzerá taky velmi dobře a hlavně je tma náš starý dobrý čokoládový jezevec. Pak jsme si posedali kolem stolu v kolejní místnosti a byl nám představen náš prefekt - Brian. Myslím, že jsme ho nikdy u nás neviděla, ale asi jsme se míjeli.
Na koleji byla ten večer dost sranda. Kolejní se rozhodli, že nás je potřeba seznámit. Hlavně teda představit se novým mrzimorčatům a říct něco nového. Kolečko představování začal pan Perry,
o kterém všichni víme, že si nikoho nepamatuje. Postupně jsem se dozvěděla pár novinek o našich nových mrzimorčatech. Na zítra máme slíbenou pohádku od pana Perryho. Než nás naši milí rodičové opustili, zmínili se, že máme na koleji tajnou místnost, která je na heslo. Přišli taky s nápovědou na heslo, která nakonec nápovědou moc nebyla, a odebrali se do svých kabinetů. Taky jsme od pana Perryho dostala úkol, když jsem se nevhodně zmínila o Zapovězeném lese. Druhý den mám seznámit prváky se školním řádem. Naštěstí jen s tou knihou.
Myslela jsem, že hledání nové místnosti necháme na další den, ale všichni usilovně hledali až ji našli. Tie přišla na heslo a šla první po schodech do naší nové části koleje. Wow! Máme svůj vlastní kousek přírody na hradě. Krása střídá nádheru ;) Rozhodli jsme se, že přespíme ve spacácích v té tajné místnosti. Rozložili jsme si spacáky a někteří se rozhodli jít spát.
Koho jsme, ale postrádala dole byl Nathan. Ptala jsem se potichu proto Tie, jestli o něm něco neví.
Tie nebyla moc sdílná. Spíš mi připadala velmi naštvaná nebo zklamaná. Prohlásila taky, že ona už není dobrá a vypadalo to, že se s Nathanem už nebaví nebo jen málo. Stalo se snad něco víc mezi nimi o prázdninách? Dál jsem se v tom neštourala. Tie mi přišla smutná, a tak jsme ji objala a šla spát.
Komentáře
Okomentovat